Lázně Teplice

---

Bolestí zad v populaci hojně přibývá, vyskytují se už i mezi dětmi. A tak uzřela světlo světa také u nás preventivní hygiena: učí například jak držet správně ramena, ruce, také jak správně sedět na židli, ale i  na jaké židli.

Š K O L A   Z A D

Stačí do té školy přijít na čtyři hodiny a prevence musí zafungovat. Lekce trvají vždy jen na hodinu, a to čtyři týdny po sobě. Jestli je škola zad něco, o čem se u nás ví jen málo, tak podle informací od MUDr. Štěpánky Rubešové, rehabilitační lékařky Lázní Teplice v Čechách, je tento obor v anglosaských zemích už plně rozvinutý a široce využívaný.

Jaké má uplatnění škola zad v lázních? Vždyť tady léčíte páteř pomocí koupelí, zábalů, masáží...
-    Nemyslím si, že by se preventivní rehabilitační metody, které škola zad nabízí, vylučovaly s aplikací lázeňských procedur. Naopak, to se krásně doplňuje. Hlavní příčinou bolestí zad je nedostatek pohybu v populaci. Když mluvím o populaci, tak mluvím hlavně o populaci v aktivním věku. Preventivní program nazvaný škola zad si klade za cíl vzniku bolestí zad předcházet. My v lázních už máme klienty kteří bolestmi zad trpí a chceme je naučit, aby se jejich obtíže po lázeňské léčbě tak rychle nevrátily.

Co vás přimělo zajímat se o preventivní program škola zad?
-    Škola zad vznikla v šedesátých letech 20.století v anglosaských zemích a je to vlastně program hygienický, preventivní. Prošla jsem speciálním školením společně s fyzioterapeutkou. Po osvojení znalostí programu jsme se po půl roce ještě ke školitelům vrátily. Jsme tedy připraveny a certifikovány předávat znalosti klientům.Aby nedošlo k nedorozumění, škola zad není pouze cvičení Je to program, který dává návod, jak se chovat v nejběžnějších denních situacících: jak správně sedět, jak správně stát, jak správně zvedat břemeno. To jsou velmi podstatné úkony, protože je člověk dělá mnohokrát za den.

A co sezení u počítače ?


-    No právě... My chceme těmto lidem dát návod, jak se vyvarovat těch nejrizikovějších způsobů polohy těla při práci na počítači. Lidé by měli vědět, že mají sedět na celé pracovní židli, že mají mít chodidla opřená o podlahu, že při přáci s myší   nesmí být předloktí volně ve vzduchu, ale má být opřeno o pracovní stůl. Když je předloktí volné, dochází k přetížení úponů svalů, následně k bolesti lokte, zápěstí, a  výsledkem je syndrom karpálního tunelu. Také ve škole zad vysvětlíme jak má vypadat správná pracovní židle, jaké má mít opěradla. Zajímavým nápadem  je židle – bohužel je drahá – na které se sedí jako na cvičebním míči.

Jak to, že si na bolest zad stěžují už děti? Pamatuji, že jsme byli cepováni ve škole k sezení s rukami překříženými za zády. Bylo to z vašeho odborného pohledu správně?
-    Populace je bohužel čím dál pohybově chudší, čím dál se méně hýbe. Předtím děti přiběhly ze školy, odhodily tašku a šly ven. Dnes přijdou domů, hodí tašku a sednou k počítači. To je pohybová chudost, která vede ke zvýšenému svalovému napětí a  to postupně progreduje v bolesti páteře u čím dál mladší generace.
Pokud jde o to sezení s rukami zkříženými za zády, tak to mělo svůj význam. Abyste v sedu dala ruce za záda, bylo nezbytné si sednout na židli úplne dozadu a srovnat záda. Dnes by takové cepování dětí ve škole neprošlo, protože by mohlo být kvalifikováno jako porušování práv dítěte... Naše škola zad není pro děti, ale dospělí, kteří školou zad prošli a projdou, mohou šířit myšlenky každodenních správných návyků dál a dát svým dětem návod, jak si uvědomovat polohu vlastního těla například při chůzi.

Vy zdůrazňujete chůzi, sezení, stání, tedy „pohyby“ které provází člověka celým životem. Co bychom měli o tom především vědět?
-    Měli bychom vědět alespoň jak zatěžujeme své meziobratlové ploténky.  Pokud stáním zatěžujeme ploténky na 100%, tak sezením je zatěžujeme na 140% (když si sedneme na cvičební  míč , nebo na pracovní židli simulující míč, sníží se zatížení plotének), při předklonu se zvýší zatížení na 160%, ale vleže jsou meziobratlové ploténky zatíženy pouze na 2-8%.

Můžete mi alespoň v bodech popsat, jak pracujete s klientem, který za vámi přichází s problémem páteře?
-    Nejdřív musím znát klientovu anamnézu-zajímá mě jak problém vznikl, co v zaměstnání dělá, v jaké poloze pracuje, jak dlouho musí setrvávat v té poloze, zajímají mě jeho úrazy, sportovní zatížení. Pokud má nějakou blokádu, tu většinou odstraním rovnou v ambulanci a následně rozepíšu procedury. Moje doporučená léčba ale není konečná, protože si zvu klienta na kontroly, při kterých ho opět vyšetřuji a léčbu dolaďuji. Důraz kladu na edukaci. Jelikož je bolest páteře s maximem případů obtíží v bederní oblasti druhou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti - je to tedy problém, který zatěžuje jednak klienty, ale je to i vážný problém sociálně-ekonomický.