---

Onemocnění pohybového ústrojí

Poruchy pohybového aparátu zánětlivého a degenerativního původu, vertebrogenní syndromy, onemocnění svalů, vazů a povázek, stavy po úrazech a operacích pohybového ústrojí, vrozené ortopedické vady, skoliózy, juvenilní chronická artritida.

Onemocnění cévní

Choroby periférních cév, stavy po zánětech žil a chronického lymfatického otoku, stavy po operacích cévního systému, profesionální vazoneurózy, hypertenzní choroba I. – III. stupně.

Onemocnění nervová

Stavy po mozkových příhodách, stavy po operacích páteře a mozku, roztroušená skleróza, vrozená obrna, dětská mozková obrna, hybné poruchy po zánětech mozku a míchy, svalová onemocnění.

Kontraindikace

Závažné infekční nemoci, nemoci v akutním stádiu, klinické známky oběhového selhání, maligní arytmie, stavy po hluboké trombóze a tromboflebitidě, labilní a dekompensovaný diabetes mellitus, opakující se profuzní krvácení, kachexie, zhoubné nádory, nezaléčená epilepsie, psychózy a duševní poruchy, závislost na návykových látkách, nesoběstačnost, inkontinence (neplatí pro Nové lázně), těhotenství, nehojící se kožní defekty, hypertenze nad 16 kPa diastolického tlaku (±120 mm Hg).

---

Mimořádných léčebných výsledků dosahují teplické lázně díky cílenému využívání přírodních léčivých zdrojů – teplických terem.

Ty se tvoří v mohutném, silně rozpukaném ryolitovém tělese, rozprostírajícím se v pruhu širokém 12 km a dlouhém 18 km od jižního okraje Teplic až k hranici s Německem. Prolomením tělesa mocného až přes 1000 m vzniklo v geologických dobách výrazné podkrušnohorské údolí s pozdější sedimentární výplní včetně významné hnědouhelné sloje.

Termy původně vyvěraly na terén na jižním okraji údolí ve třech skupinách. V teplické skupině bylo nejvýznamnějším zdrojem Pravřídlo s teplotou 49°C s vydatností až 800 m3/den. Dalšími významnými zdroji zde byly tři Dámské prameny, Písečný pramen a Oční pramen. V šanovské skupině byl co do množství původně nejvýznamnějším zdrojem Kamenolázeňský pramen s teplotou 38°C a s vydatností až 400 m3/den. Dále je možno jmenovat Vojenský, Hadí, Štěpánčin, Sirný, Luční a Pahorkový pramen. Na západ od Teplic, u obce Lahošť, vyvěral mohutný Obří pramen s vydatností až 3 600 m3/den, dosahující teploty 27°C.

Od poloviny 19. století došlo v celé podkrušnohorské pánvi, a tedy i v prostoru mezi Teplicemi a Duchcovem, k prudkému rozvoji těžby uhlí. Při ražení chodby na dole Döllinger u Duchcova došlo 10. února 1879 na kontaktu uhelné sloje s ryolitovým tělesem k prolomení mohutné pukliny, ze které vyrazila voda o teplotě až 22,5°C v množství asi 33 m3/s. Během 40 minut byl důl zatopen a v něm zahynulo 23 havířů. Voda se dále přelévala do dalších, chodbami vzájemně propojených dolů revíru. Za 64 hodin na to zapadly všechny termální prameny v Teplicích. Šlo o první světovou katastrofu toho druhu. Okamžitě byly zahájeny intenzivní práce na znovunalezení přírodních léčivých zdrojů. Ty byly natolik úspěšné, že zde hlavní lázeňská sezóna nebyla nikdy ani v nejmenším narušena. Je však nutno konstatovat, že je to jen díky přísným pravidlům, zavazujícím doly i lázně ke složitým nápravným opatřením. Ty byly nejnáročnější bezprostředně po Döllingerském průvalu, ale i po brzy následujících průvalech na dolech Viktorin a Gisela, situovaných v blízkosti dolu Döllinger.

Postupně však bylo nutno v průběhu uplynulých 120 let realizovat v zájmu udržení kvality zdrojů řadu složitých a nákladných prací. V jejich rámci byl také v Teplicích v prostoru u dnešního Domu kultury v hloubce 978 m nalezen nový vydatný zdroj termy, nazvaný po svém objeviteli zdroj Hynie, se stabilní teplotou 44,5°C a vydatností až 1 700 m3/den.

V poměrně krátkém období po průvalech, s postupujícím poznáním léčebných vlastností terem a s rozvojem technických vazeb mezi zdroji a balneoprovozy, došlo postupně k omezení počtu užívaných zdrojů z původních čtrnácti na dva – Pravřídlo a Horský pramen. Tak tomu bylo až do osmdesátých let minulého století. Po získání nového zdroje Hynie jsou všechny potřeby termy v lázních i v šanovském Aquacentru kryty směsí termální vody, získanou ze zdrojů Pravřídlo a Hynie. Kvality této směsi jsou pro léčebné účely teplických indikací jednoznačně ideální.

Teplické přírodní léčivé zdroje vyžadují trvalou péči. Lázně Teplice v Čechách a.s. ji s nástupem do nového století výrazně zkvalitnily. Při náročné originální sanaci 50m hluboké šachty Pravřídla v roce 2000 bylo zřízeno prvotřídní monitorovací a regulační vybavení. S využitím výpočetní techniky se speciálním softwarem je, na v současnosti dosažitelné technické úrovni, prováděna kontrola stavu zdroje a navazující regulace jeho využívání. Tak bylo skokem dosaženo významných pozitivních výsledků ve vztahu k tomuto zdroji.

Posledním významným krokem v péči teplické termy je komplexní rekonstrukce čerpací stanice Pravřídlo, která zahrnuje i dílčí sanaci šachty Pravřídla a zavedení vysoce efektivního čerpání termy přímo z hlavní výstupní termální pukliny. Originální rekonstrukce, zahrnující i prvotřídní hygienická a bezpečnostní opatření posunula úroveň jímání teplických terem a hospodaření s nimi jednoznačně do evropské špičky.

To vše má jediný cíl: zabezpečit lázeňským hostům léčivé zdroje nejvyšší dosažitelné kvality.

Kvalita terem je systematicky velmi přísně kontrolována. Pravidelné měsíční rozbory provádí hygienická stanice. Kromě ověřování stálosti základních komponent je důsledně sledována bakterologická nezávadnost terem. Kontrole jsou podrobeny zdroje, vodojem termální vody a všechny balneoprovozy. Po chemické stránce jsou zdroje značně stálé. To potvrzují velmi náročné, úplné rozbory zahrnující fyzikální, chemickou, plynovou, radiologickou a mikrobiologickou analýzu. Provádí je ve smyslu lázeňského zákona č. 164/2001 Sb. Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů MZd ČR v Mariánských lázních v pětiletých periodách. Z těchto rozborů vyplývá následující oficiální klasifikace zdrojů:

Přírodní léčivý zdroj PRAVŘÍDLO je středně mineralizovaná minerální voda hydrogenuhličitano-sírano-sodného typu, se zvýšeným obsahem fluoridů, termální, hypotonická. Teplota 38,5°C. Celková mineralizace 1 026 mg/l.

Přírodní léčivý zdroj HYNIE je středně mineralizovaná minerální voda hydrogenuhličitano-sírano- sodného typu, se zvýšeným obsahem fluoridů, termální, hypotonická. Teplota 44,5°C. Celková mineralizace 1 319 mg/l.

Kationty		Pravřídlo	Hynie
Antimon	mg/l	<0,0008	<0,0008
Barium	mg/l	0,01	0,019
Beryllium	mg/l	0,00169	0,00386
Cesium	mg/l	0,018	0,023
Cín	mg/l	0,0008	0,0008
Draslík	mg/l	10,58	11,12
Hořčík	mg/l	6,486	5,961
Lithium	mg/l	0,382	0,342
Mangan	mg/l	0,002	0,013
Měď	mg/l	0,00059	0,0002
Rubidium	mg/l	0,075	0,094
Sodík	mg/l	211,6	304,6
Stroncium	mg/l	0,441	0,478
Stříbro	mg/l	0,00043	0,00005
Vápník	mg/l	40,7	35,28
Železo	mg/l	0,015	0,343

Anionty		Pravřídlo	Hynie
Bromid	mg/l	0,157	0,128
Fluorid	mg/l	5,74	7,01
Hydrogenarseničan	mg/l	0,01	0,032
Hydrogenfosforečnan	mg/l	0,024	0,014
Hydrogenuhličnan	mg/l	502	588,3
Chlorid	mg/l	50,8	55,83
Jodid	mg/l	0,008	0,01
Seleničitan	mg/l	<0,0008	<0,0008
Síran	mg/l	132,6	255,9

Ostatní komponenty		Pravřídlo	Hynie
Kyselina boritá	mg/l	0,373	0,494
Kyselina křemičitá	mg/l	61,74	52,65
Radium 226	Bg/l	0,086	0,131
Volný oxid uhličitý	mg/l	78	97