Teplice: Lázně válečníků

Byli tu všichni. Po ukončení bojů celý hlavní štáb spojeneckých vojsk v čele s knížetem Karlem Schwarzenbergem a polním maršálem Janem Josefem Radeckým se usídlil v Teplicích. Nechyběli samozřejmě rakouský císař František I., car Alexander a pruský král Fridrich Vilém III. s ministry, dále kancléř Metternich, zástupci Anglie a Švédska, aby projednali další postup proti Napoleonovi. Přítomnost tolika veličenstev, diplomatů a vysokých důstojníků dostala Teplice do mnoha zahraničních novin. Lázeňské město se tak stalo evropským salonem a zároveň lazaretem. O raněné vojáky se s velkou obětavostí starali lázeňští lékaři.  

Jak moc vysokou daň zaplatila spojenecká vojska za vítězství, bylo nyní nejvíce vidět v lázeňských domech, kde se léčili tisíce raněných. Postižené vojáky doprovázel do Prahy a organizoval jejich další léčbu 56letý teplický lázeňský lékař W. K. Ambrozi. Vyčerpávající práce mu ovšem podlomila zdraví a ještě v prosinci téhož roku podlehl tyfovému onemocnění.
Ještě na bojišti poskytoval pomoc raněným dr. J. A. Stolz, teplický lázeňský lékař. Jako výtečný znalec geologie a mineralogie byl přijat za člena několika vědeckých společností. Častý teplický host a slavný básník J. W. Goethe jej nabádal k převzetí profesury v Jeně, ale Stolz zůstal věrný svému poslání. Za zásluhy o lázeňství byl jmenován čestným občanem Teplic.

Jeden z vítězů bitvy pruský král Fridrich Vilém III. si Teplice neobyčejně oblíbil a stal se tak dlouholetým a tradičním návštěvníkem i příznivcem teplických lázní. V letech 1812 až 1839 jezdil téměř každý rok. Koupelna Fridricha Viléma v Panském domě (dnes jedno křídlo Lázeňského domu Beethoven) byla z piety k mecenáši Teplic udržována v původním stavu ještě dlouho po jeho smrti.
 
Příslušníci rakouské armády, zvláště českých pluků, se jezdili do Teplic léčit už od dob Marie Terezie. Pruský král Fridrich Vilém III. osobně financoval výstavbu Královského pruského lázeňského ústavu v dnešní Lipové ulici. Na stejné třídě byl v roce 1852 vybudován také Královský saský vojenský lázeňský hospitál (na snímku). Z nadace založené syny pruského krále vznikl také hospitál Fridricha Viléma III. poskytující ošetření nemajetným a celodenní péči starým teplickým občanům.

Teplické lázně se stávaly už v minulosti lazaretním městem a často pouze díky lázeňskému charakteru byly uchráněny před bitevní zkázou. Za sedmileté války (1756 – 1763) probíhaly v nejbližším okolí vojenské akce, Teplice však byly vyhlášeny nevojenským územím, ve kterém se mohli společně léčit vojáci obou stran. Nepřátelé z bitevního pole se tak mohli setkávat v míru pouze v teplických koupelích.

U příležitosti 200. výročí bitvy o lázeňské Teplice pořádají teplické lázně Oslavy vítězství a Lázně válečníků - v neděli 1.9.2013.



Published by MEDIA FACTORY Czech republic a.s.

mapa stránek | Design by www.GRASR.cz/Dagmar Eflerová. Všechna práva vyhrazena © 2012 - Lázně Teplice v Čechách a.s.