Provádíme antigenní a PCR testy

Galerie hostů

Charles Olivieri Munroe diriguje přední orchestry na nejprestižnějších scénách světa. Po 16 let vedl teplickou filharmonii, zahajoval zdejší Lázeňské plesy a byl prvním hostem našeho Beethovenova pokoje.

Houslový virtuos Václav Hudeček zná důvěrně všechna světová pódia. S chotí Evou Hudečkovou znají důvěrně i léčivou sílu teplických pramenů.

Kosmonaut Michail Kornienko měl před sebou obtížný úkol - strávit téměř rok na oběžné dráze, aby mohl studovat chování organismu při dlouhodobých kosmických letech. Lázně Teplice si vybral jako ideální místo pro zpevnění své kondice a zdravotní průpravu před pobytem ve vesmínu.

Velitel kosmické lodi Sojuz Roman Romaněnko se po několika měsících bez gravitace rehabilitoval v teplických lázních.

Kosmonaut Jurij Romaněnko pracoval na vesmírné stanici s prvním československým kosmonautem Vladimírem Remkem. V roce 2013 podstoupil v Teplicích čtyřtýdenní léčebný pobyt se svou rodinou a synem Romanem, který zde byl na rehabilitaci po náročném kosmickém letu.

Josef Masopust, držitel ceny Zlatý míč za nejlepšího fotbalistu Evropy, několikrát svěřil svou kondici do péče teplických lázní.

První prezident České republiky Václav Havel

Ruský skladatel Dmitrij Šostakovič zapůsobil svým lázeňským pobytem v roce 1960 na teplickou hudební scénu tak, že se dočkal festivalu klasické hudby Šostakovičovy Teplice.

Rakouský císař Karel I. s chotí Zitou slavnostně otevřeli v roce 1911 nový teplický lázeňský dům Lázně císařovny Alžběty. Dnes se tato budova jmenuje Kamenné lázně.

František V. Modenský jezdíval do Teplic nejen kvůli zázračným účinkům vody, nevynechal prý jediný ples. František V. byl posledním mužským členem modenské větve Habsbursko-lotrinské dynastie. Po jeho smrti veškerý jeho majetek zdědil teprve dvanáctiletý synovec Františka Josefa I. František Ferdinand, čímž se stal jedním z nejbohatších lidí v Rakousku.

Německý skladatel Richard Strauss navštívil lázně Teplice v roce 1903. V té době pobýval v Teplicích i významný italský klavírista Feruccio Busoni.

Fjodor Ťutčev, ruský básník a diplomat, považovaný po Puškinovi a Lermontovovi za třetího nejvýznamnějšího ruského romantického básníka, léčil se v Teplicích v průběhu léta 1870. Cestou do Teplic napsal svou nejznámnější báseň, kterou věnoval své první lásce kněžně Amalii Adlerberg, s níž se setkal na sklonku života po 45. letech.

Dorothea de Ficquelmont, známá především jako majitelka petrohradského salonu a autorka „světského deníku“, v jehož záznamech je také podrobný popis souboje a smrti A.S. Puškina. Posledních 20 let svého života strávila v Teplicích a ve Vídni. Mimochodem, na teplickém zámku najdete její portrét od ruského malíře Brjullova.

Teplický kníže Edmund Clary-Aldringen byl vzdělaný a politicky liberální nositel Řádu zlatého rouna. Smrt milované choti "Elisalex" jej zasáhla a přiměla trávit hodně času v přírodě. Stal se jedním z průkopníků turistiky v nedalekém Česko-saském Švýcarsku, jehož velká část mu patřila. Vybudoval cestu k Pravčické bráně i vyhlášené Sokolí hnízdo.

Paní na teplickém zámku "Elisalex" Ficquelmontová, byla ženou teplického knížete Edmunda a jediným dítětem rakouského kancléře Karla L. Ficquelmonta. Manžel Edmund pro ni nechal vystavět v teplické Zámecké zahradě romantický ostrůvek, který je tam dodnes.

Rakouský císař František Josef I. navštívil Teplice mnohokrát. Byl zde už v roce 1847 ještě jako sedmnáctiletý arcivévoda s dalšími členy dvora a koupal se též v Městských lázních. Roku 1849 se už jako mladý císař v Teplicích setkal s Vilémem Pruským, se kterým se tu pak setkal ještě několikrát − např. v roce 1856, 1860 a 1878. V tomto posledním jmenovaném roce zavítal císař František Josef I. do Teplic, aby zde uvítal a pozdravil německého císaře Viléma, který si v Panském domě léčil po atentátu své zranění.

Maximilián I., mexický císař, navštěvoval Teplice v letech 1854-1855 ještě jako rakouský arcivévoda. Bratr rakouského císaře Františka Josefa I. měl těžký život. Po několika letech vlády v Mexiku byl zajat a popraven povstalci. Evropští monarchové, prezident Spojených států, stejně jako francouzský spisovatel Victor Hugo a další, zasílali do Mexika dopisy a telegramy s žádostí o záchranu Maximiliánova života ... bohužel bez úspěchu.

Pruský král Bedřich Vilém IV. se v letech 1849 a 1850 setkal s rakouským císařem Františkem Josefem I. a saským králem Františkem Augustem v teplických lázních. V doprovodu manželek (vyjma v té době svobodného rakouského císaře) strávili příjemný pobyt.

Německého císaře Viléma I. přijel do Teplic navštívit rakouský císař František Josef I. s korunním princem Rudolfem i saský královský pár. Vilém I. se v Teplicích léčil roku 1878 ze zranění po atentátu.

Ruský spisovatel Ivan Turgeněv si v Teplicích léčil svou dnu. V dopise bratrovi doporučuje: "...do Vichy nejezdi, české vody jsou lepší."

V Teplicích první poloviny 19. století nechyběli ani hosté s neklidného Balkánu... například Miloš a Milan Obernovičové ze srbské knížecí dynastie. Mohli se zde setkat například i se zástupci významných rumunských a skandinávských dynastií.

Ve společenském koloritu poloviny 19. století nechyběl v Teplicích ani bankéř a poradce francouzských králů James de Rothschild. V Teplicích nechal postavit pro svou ženu honosnou vilu jako omluvu za své milostné avantýry.

Richard Wagner do Teplic jezdíval od mládí. Poprvé zřejmě už jako kojenec. Proslýchá se, že ho matka přivezla ukázat jistému teplickému divadelníkovi, otci malého Wagnera. Mimochodem Ferenc Lizst byl jeho tchán.

V roce 1853 se klavírista Ferenc Liszt zapisuje do knihy hostů v teplických lázních, aby se ucházel o přízeň evropské šlechty, která sem v sezóně jezdívala. Už v té době bylo zřejmé, že žák českého pianisty Rejchy má jeden z největších talentů v dějinách.

Spisovatel Karl August Varnhagen přijížděl do Teplic pravidelně po celá desetiletí. Poprvé přijel v roce 1811 s přítelkyní, spisovatelkou a majitelkou berlínského literárního salonu Rachel Levin (byla o 14 let starší než on). Jejich spojenectví vypadalo ještě exotičtěji než spojenectví dalších častých návštěvníků Teplic Ch. Tidgeho s hraběnkou von der Recke. Farnhagen později napsal: „Potkal jsem tady Beethovena. Tento divoký muž byl ke mně velmi srdečný a laskavý. “

Hans Christian Andersen, jeden z neznámějších světových pohádkářů, se při pobytu v Teplicích nechal zaujmout uměním kresby. Zdejší krajina ho inspirovala ke zpodobnění hradu Doubravka.

Piano, na které Fryderyk Chopin hrál, je dodnes k vidění na teplickém zámku. Teplický kníže Clary-Aldringen pozval Chopina už jako absolcenta a uznal jeho talent ještě před tím, než se proslavil po celém světě.

Princezna Zinaida Volkonská si Teplice oblíbila. Jako spisovatelka a jedna z nejvýznamnějších dam kulturního života své doby, která organizovala literární salony, se pohybovala v nejvyšších kruzích. Měla velký vliv na ruského cara Alexandra I.

Velkovévodkyně Olga Nikolaevna byla druhou dcerou Mikuláše I. Poprvé navštívila Teplice se svým otcem v roce 1835. O několik let později se provdala za prince Karla Württemberského. V šedesátých letech se stala královnou a věnovala spoustu času charitám, čímž si získala lásku a úctu německého obyvatelstva. Po ní je dodnes pojmenována ulice v jednom z lázeňských letovisek ve Württembersku.

Ruský car Mikuláš I. také zavítal do Teplic. Stejně jako jeho předchůdce a bratr Alexander I. a stejně jako jeho tchán pruský král Bedřich Vilém III.

Karel X, francouzský král, poslední ze skutečných vládnoucích Bourbonů, přijel do Teplic po své abdikaci. Karel X. byl velkorysým filantropem a mecenášem umění. Je zajímavé, že po jeho smrti byl u ruského císařského dvora vyhlášen smutek.

Přírodovědec Alexander von Humboldt navštívil Teplice několikrát a výhled z nedaleké Milešovky označil za třetí nejkrásnější výhled světa.

Mladý Arthur Schopenhauer přijel do Teplic poprvé v roce 1812 již jako doktor filozofie. S největší pravděpodobností se zde také chtěl setkat s J. W. Goethem, který byl po mnoho let jeho blízkým přítelem. A. Schopenhauer navštěvoval Teplice opakovaně a napsal zde několik svých děl.

Hrabě Metternich sjednal protinapoleonskou spojeneckou smlouvu, kterou všechny strany podepsaly 9. září 1813 v Teplicích.

Pruský král Bedřich Vilém III. jezdil od roku 1813 do Teplic každý rok. Jeho koupelna byla v dnešním Lázeňském domě Beethoven udržována ještě dlouho po králově smrti.

Rakouský císař František I. v roce 1813 plánoval se svými spojenci obranu proti Napoleonovi. Setkali se v Teplicích a z lázní se stal vojenský lazaret. Ještě na bojišti raněné vojáky zachraňoval teplický lázeňský lékař Stolz. Péče o tisíce vojáků mu podlomila zdraví a ještě téhož roku zemřel.

Kníže Ostermann-Tolstoj, se účastnil všech bitev ruské armády proti Napoleonovi v letech 1805–1814. Během bitvy u Chlumce mu dělová koule rozdrtila levou paži. Za to byl vyznamenán rakouským Řádem Marie Terezie II. stupně a stal se pobočníkem cara Alexandra I. Po amputaci paže byl na léčení v Teplicích.

Ruský car Alexandr I. z Teplic řídil svůj postup proti Napoleonskému vojsku přímo z teplické Doubravské hory. S dalšími spojenci pak podepsal na Zámeckém náměstí novou dohodu proti Napoleonovi, díky které byla válka zanedlouho ukončena.

Marie Ludovika Beatrix z Modeny, rakouská císařovna, byla častou návštěvnicí teplických pmanenů. Jezdila sem nejen kvůli léčení, ale také se ráda seznamovalase spisovateli, umělci a skladateli. Marie Ludovika byla vzdělaná a nadaná žena, ačkoli setkání s Beethovenem, který upřímně neměl rád aristokraty, bylo opravdu nešťastné. Místo jejich setkání lze navštívit i dnes. Nachází se v Zámeckém parku nedaleko Zahradního domu.

Caspar David Friedrich, jeden z nejvýraznějších představitelů krajinomalby německého romantismu, se doslova zamiloval do Teplic a okolí a namaloval zde mnoho svých mistrovských děl. Jeho obrazy visí v Ermitáži, Drážďanech, Berlíně a v dalších výzmamných světových muzeích a galeriích . V roce 1935 po mozkové mrtvici odjel na léčení do Teplic za prostředky získané prodejem obrazů (kupujícím byl car Mikuláš I.)

Ruská velkokněžna a wüttemberská královna Kateřina Pavlovna přijela do Teplic ne proto, že zde pobýval její bratr ruský car Alexander I., nýbrž kvůli léčbě svých obtíží. Byla blízkou přítelkyní rakouské císařovny Marie Ludoviky, právě té, která rok předtím byla součástí legendárního setkání Beethovena s Goethem v teplické zámecké zahradě.

Ludwig van Beethoven strávil v Teplicích řadu týdnů. Jeho zdaleka nejdelší pobyt v Čechách. Napsal zde řadu děl a legendární dopisy Nesmrtelné milence.

Německý básník Johann Wolfgang Goethe si při pobytu v teplických lázních pomýšlel na uměleckou spolupráci s Beethoven. Známá roztržka v teplickém parku však způsobila, že slova Ódy na radost psal Schiller. Během svého pobytu v lázních se prý oddal termální koupeli 58krát.

Kníže A. K. Razumovský, diplomat, vyslanec ve Vídni a mecenáš umění, kterému Beethoven věnoval ruská kvarteta, byl častým návštěvníkem teplických lázní. Byl to právě Razumovský, který byl jedním ze štědrých sponzorů, kteří financovali Beethovenovu léčbu v Teplicích. V roce 1812 se Razumovský ubytoval nedaleko Beethovena, také v ulici Lázeňská, nedaleko od nich byli ubytováni i spisovatel Farnhagen von Ense, Johann Fichte a Karl Friedrich Wagner, který se o rok později stal otcem malého Richarda.

Josef Dobrovský, který předznamenal české národní obrození, byl v Teplicích v roce 1812 takřka sousedem Ludwiga van Beethovena. V Lázeňské uličce najdete pamětní desky k Dobrovského pobytu v domě Pelikán a k Beethovenově pobytu v domě Zlaté slunce.

Johann Gottfried Seume, spisovatel, básník a cestovatel, pěšky prošel polovinu Evropy. V roce 1805 podnikl další podobnou cestu přes Moskvu a Petrohrad do Finska a Švédska. Poslední roky svého života strávil v Teplicích, kde byl pohřben. Mimochodem, Beethoven si ho velmi vážil a často navštěvoval jeho hrob v teplické Lipové ulici.

Frederika Meklenbursko-Střelická - princezna pruská, princezna ze Solms-Braunfels a hannoverská královna dorazila do Teplic roku 1808 v čele početné pruské protinapoleonské společnosti. V Teplicích to znala velmi dobře, vždyť její švagr, pruský král Bedřich Vilém III. v Teplicích nevynechal snad jedinou sezónu. Kníže Clary mu nechal vybudovat "Wilhelmovu lázeň" nedaleko vývěru Pravřídla.

Ludvík Ferdinand - pruský princ, významný odpůrce Napoleona, dorazil do Teplic v červnu 1805. Byl velice originální postavou u pruského dvora, skládal hudbu, v berlínských salonech často improvizoval na klavír. Beethoven mu jako známku velké úcty k jeho hře na klavír věnoval svůj třetí klavírní koncert. Ludvík Ferdinand zemřel během zahájení války, v bitvě u Saalfeldu, rok po návštěvě Teplic.

Josef Antonín Jan Baptista Habsbursko-Lotrinský, rakouský arcivévoda a uherský palatin, bratr císaře Františka I. dorazil do Teplic v říjnu 1804. Na rozdíl od svého bratra vynikal prý příjemným chováním, byl decentní a vzdělaný. Jeho první manželka, vnučka carevny Kateřiny II., velkokněžna Alexandra Pavlovna, podlehla následkům těžkého porodu v roce 1801.

Marie Josefína Savojská - francouzská a navarrská královna, manželka Ludvíka XVIII dorazila do Teplic hned na začátku 19. století. Teplický kníže Karel Clary zapsal: Nemohu se vzpamatovat z jejího vzhledu, považoval jsem ji za jejího duchovního s rovnými učesanými vlasy". O několik dní později francouská královna v zahradním sále teplického zámku uspořádala posezení s pitím čaje, kde hosty sama obsluhovala.

Vévodkyně Kateřina Vilemína Zaháňská poprvé navštívila Teplice se svým otcem Petrem Bironem. Byla to mimořádně vzdělaná, nadaná a aktivní žena. Neúspěšně usilovala o manželství s dalším častým návštěvníkem Teplic - knížetem Metternichem. Osobně se znala i s Alexandrem I. České veřejnosti je kněžna známá jako literární postava z díla Boženy Němcové Babička.

Gustav IV., švédský král, se léčil v Teplicích v roce 1804. Mimochodem, Kateřina II. Se ho pokusila provdat za svou vnučku, princeznu Alexandru Pavlovnu. Nakonec se jeho manželkou stala princezna Frederica Bádenská, sestra Louisy Marie Augusty Bádenské, později Elizavety Alekseevny, manželky Alexandra I.

Madame de Stael, baronka de Stael-Holstein, nejslavnější spisovatelka své doby, majitelka literárního salonu a otevřená oponentka Napoleona, přijela do Teplic v květnu 1808 na pozvání Elizy von der Recke. Kromě setkání s novými a zajímavými lidmi, navštěvovala i koupele. O Teplicích napsala: „Císař Napoleon nemá nic obdobného tomuto zařízení, které je svého druhu velmi jedinečné a velmi důstojné rakouské správy".

Frederick Augustus Hervey, 4. hrabě z Bristolu, biskup a člen Sněmovny lordů. Mimo jiné proslul jako mecenáš umění a přírodních věd. V Teplicích se potkal s Elisou von der Recke a dokonce pozval A. von Humboldta na výpravu do Egypta.

Louis Bonaparte, holandský král a bratr Napoleona I., přijel do Teplic po své abdikaci v roce 1810. Mezi Holanďany byl velmi populární, pomáhal lidem při povodních, učil se holandsky a založil Nizozemskou akademii věd. Byl ženatý s Hortense de Beauharnais. Jeho syn Louis Napoleon Bonaparte se stal prvním francouzským prezidentem.

Žofie Frederika Bavorská, bavorská princezna z rodu Wittelsbachů arakouská arcivévodkyně, je ve světě známá nejen jako matka Františka Josefa I., ale také jako tchyně císařovny Alžběty. Během vlády bratra jejího manžela, apatického a neschopného císaře Ferdinanda I., byla Žofie nazývána „jediným mužem u dvora“. Její ambice učinit ze svého nejstaršího syna Františka Josefa rakouského císaře byla v rakouské politice neustále opakujícím se tématem.

Jindřich Pruský - pruský princ a velitel armády dorazil do Teplic na sklonku života. Proslul tím, že během sedmileté války neprohrál žádnou bitvu. V roce 1786 byl navržen jako kandidát na monarchu vznikajících Spojených států amerických. Svou kandidaturu ale odmítl. Voltaire si ho velmi vážil a nazýval ho "králem filozofů".

"Zde odpočívá Joseph de Saxe, syn nejjasnějšího Xavera (na foto), královského prince polského a litevského, vévody saského, plnomocný místodržitel krále obojí Sicílie, rytíř královského řádu sv. Januaria a sv. Josefa Jerusalemského, podniknuv cestu k teplickým pramenům skonal 22. června 1802“ hlásá nápis na empírovém náhrobku v Oseku. Pravnuk Augusta Silného zahynul na souboji poblíž pevnosti Osek u Teplic.

Princ Charles-Joseph de Ligne, rakouský polní maršál, politik, diplomat, spisovatel. Jeho životní cesta byla velmi pestrá. Osobně se znal s Kateřinou II, Ludvíkem XV., XVI., Marii Antoanettou. Přátelil se s Casanovou, Goethem, Voltairem, Rousseauem atd. Jeho spojení s Teplicemi se upevnilo i díky sňatku jeho dcery Christiane s teplickým princem Janem Nepomukem Clari-Aldringenem.

Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská, saská princezna a vévodkyně z Kentu a Strathearnu. Koburgové přiváželi do Teplic své početné potomstvo napříč desetiletími. Nechyběla mezi nimi ani Marie Luisa Viktorie, která se později stala matkou anglické královny Viktorie. Mimochodem, do Teplic jezdíval i bratr Viktorie Leopold, který se stal později belgickým králem nebo též princezna Juliana, která před nešťastným manželstvím s ruským velkoknížetem Konstantinem prchla přes Teplice zpět k rodičům.

Leopold I. Belgický - první král Belgičanů. Narodil se v Coburgu jako Leopold Jiří Kristián Frederik, princ sasko-koburský a gothajský, vévoda saský. Roku 1840 vystrojil svatbu své neteři, britské královně Viktorii. Ještě před tím, než princezna Viktorie z Kentu nastoupila na trůn, jí pomáhal radami v dopisech, a po jejím nástupu na trůn byl jedním z lidí, kteří ji v počátcích panování silně ovlivnili.

Rakouský císař Josef II. a jeho bratr a nástupce Leopold byli stejně jako řada dalších Habsburků častými hosty teplických lázní.

Princezna Juliana Sasko-Kobursko-Saalfeldská, teta britské královny Viktorie a žena ruského velkoknížete Konstantina. V roce 1799 odjela na léčení do Teplic a už se zpět do Ruska nikdy nevrátila. V lázních se v té době léčili např. vévoda wüttemberský, princ nassavsko-weilburský a americký velvyslanec u pruského dvora John Quincy Adams.

Kardinál Louis de Rogan v roce 1773 v Teplicích investoval své vlastní prostředky do dokončení šanovských Hadích lázní. V témže roce uspořádal v Teplicích střeleckou soutěž, na kterou pozval desítky členů královských rodin, diplomaty, důstojníky a lékaře. Kardinál byl také zapojen do skandálního příběhu s náhrdelníkem Marie Antoinetty. Několik měsíců byl dokonce vězněn v Bastille, ale nakonec byl pod nátlakem pařížanů osvobozen.

Marie Ludovika Španělská, císařovna Svaté říše římské trávila pobyt v Teplicích společně s představiteli urozených rodů z Meklenburska, Saska-Výmarska, Sasko-Koburska či Saska-Těšínska a dalších. Ve stejnou dobu dorazil i císařův bratr. Pro teplického knížete to byla dobrá příležitost pořídit noční osvětlení nejen pro zámek, ale i pro lázeňské a měšťanské domy.

Luisa Hesensko-Darmstadtská byla manželkou velkovévody Sasko-výmarsko-eisenašského Karla Augusta. Byla též významnou osobou Výmarského klasicismu a po bitvě u Jeny osobně vyjednávala s Napoleonem lepší podmínky pro Výmar a okolí. V teplických lázních se spřátelila s ruskou kněžnou Běloselskou-Bělozerskou. Osobně se znala i s J. W. Goethem, který ji věnoval několik básní.

Roku 1796 zavítal do Teplic i s dcerami kuronský, zamgalský a zaháňský vévoda Petr Biron a poté sem jezdil pravidelně po několik let. V roce 1797 uspořádal ve městě oběd pro celé císařské mužstvo, které se zde tou dobou léčilo. Celkem šlo o 288 mužů. O této události psala řada novin.

Albert Kazimír - těšínský vévoda a německý princ z albertinské větve Wettinů. Albert byl mladším synem krále Augusta III. a Marie Josefy Habsburské. Velmi se zajímal o výtvarné umění a podařilo se mu vybudovat rozsáhlou uměleckou sbírku. Do Teplic vždy jezdil se svou milovanou ženou Marii Kristinou Habsbursko-Lotrinskou (dcerou Marie Terezie) a bydlel v domě Zlatá harfa v Lázeňské uličce.

Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská - rakouská arcivévodkyně, nejmilovanější dcera Marie Terezie. Provdala za Alberta Sasko-Těšínského (vnuka Augusta Silného), kterého si mohla jako jediná dcera Marie Terezie vzít z lásky. Většina sourozenců (včetně Marie Antoinetty) na ní velice žárlila, neboť byla velmi talentovaná a půvabná, zároveň se chovala ke svým sourozencům povýšeně, i díky tomu, že u své matky měla vždy zastání.

Joseph Hyacinthe François de Paule de Rigaud de Vaudreuil, hrabě vítaný u dvora Marie Antoinetty, blízký přítel francouzského krále Karla X., zavítal do Teplic v roce 1797. Právě díky němu se uskutečnila přímo v jeho paláci premiéra proslulé Beaumarchaisovy hry Figarova svatba, navzdory tomu, že král Ludvík XVI vyvíjel tlaky na zákaz, resp. cenzurování této hry.

V roce 1787 do Teplic dorazil s rodinou kníže A. M. Běloselský- Bělozerský, ruský spisovatel a diplomat. Kníže Clary pro ně uspořádal velkolepý ples. O rok později si Běloselští návštěvu Teplic zopakovali. O 12 let později kníže Clary vítal v Teplicích jejich dceru, spisovatelku Zinaidu Volkonskou.

Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská, císařovna římskoněmecká, královna česká, uherská a chorvatská zavítala do Teplic úplně naposledy v červenci 1739. Císařovnu a královský pár z Drážďan přivítali v Teplicích hofmistr hrabě Wratislav, hrabě Valdštejn, Claryové, Kounicové, kancléř Malachowski a další. Na slavnostní tabuli nechyběly kotlety, zadělávané maso, květák, omáčky, víno a ostřejší nápoje.

Polský král, litevský velkovévoda a saský kurfiřt August III. Polský přicestoval v roce 1737 do teplických lázní, kam tak často jezdíval i jeho otec August II. Silný. August III. nešetřil na doprovodu a vzal s sebou i dvorní kapelu.

Marie Josefa Habsburská, polská královna, velkokněžna litevská, saská kurfiřtka jezdívala do Teplic s manželem Augustem III a dětmi (celkem jich měl královský pár z Drážďan 15). V roce 1737 přijela i se svou matkou, císařovnou Svaté říše římské, Vilemínou Amálií Brunšvickou. O mnoho let později v Teplicích našel azyl i její vnuk, francouzský král Karel X.

Ruský inženýr a geolog holandského původu Georg Wilhelm de Gennin prosil v dopise ministerského předsedu Menšikova, aby mohl jet do Teplic kvůli závažnému onemocnění. Bezprostředně po návratu založil první ruské lázně.

Návštěvu ruského cara Petra I. Velikého dostal na rozkaz císaře na starost teplický kníže. Zhostil se toho úkolu se ctí. Ke koupelím nechal přistavět kamna na vytápění a na stolku nechyběla vodka. Na zámku se podivovali, že car hodoval zcela bez příboru. Petr I. Veliký byl nadšen a bezprostředně po návštěvě Teplic nechal hledat minerální prameny i v Rusku, aby si totéž mohl zbudovat i doma.

Christoph

Německý filozof G. W. Leibniz pobýval v teplických lázních několikrát na přelomu 17. a 18. století. Byl to právě on, kdo doporučil Teplice Petru I. Velikému.

Saský kurfiřt a polský král August II. Silný, který měřil dva metry a přelomil podkovu holýma rukama, byl velkým požitkářem a zakladatelem porcelánové výroby v Míšni. Zasadil se o přeměnu Drážďan v jedno z nejkrásnějších měst Evropy. Do Teplic přijížděl s doprovodem čítajícím 1700 hostů a přes 500 povozů.

Hraběnka Maria Aurora von Königsmark, milenka Augusta Silného, navštívila Teplice několikrát. Hraběnka byla všestranně vzdělaná, mistrovsky hrála na loutnu a violu, a napsala několik literárních děl, milostných písní a kantát. Voltaire ji považoval za „nejslavnější ženu dvou století“.

Italský spisovatel, diplomat a slavný svůdník Giacomo Casanova pěstoval přátelské vztahy s teplickým knížetem. Z nedalekého Duchcova často a rád přijížděl do živoucích Teplic, kam i Casanovova přítomnost přivedla přední italské umělce.

Jan Jiří II, saský kurfiřt, velký milovník umění a hudby, stavitel opery a prvního stálého divadla v Německu. Byl spojencem a udržoval blízké vztahy s Ludvíkem XIV. Do Teplic přijížděl téměř každoročně se svou ženou. V Teplicích byl vždy maximálně spokojen, o čemž svědčí četné dary, které věnoval knížeti Clarymu, jako například zlatý prsten s devíti diamanty.

Magdalena Sibyla, žena saského kurfiřta Jana Jiřího II do lázní jezdila dlouhá léta bez přerušení od 50. let 17. století až do své smrti v roce 1687. Její doprovod byl vždy početný, například v r. 1659 čítal 165 osob a 118 koní. V Teplicích vždy pobývala minimálně čtyři týdny, a když za ní přijel manžel, saský kurfiřt, za hudebního doprovodu jej vítalo teplické měšťanstvo ve zbroji.

August I. Saský, saský kurfiřt. Spolu s manželkou Annou vládl zemi velmi svědomitě: vytvořil ústavu, revitalizoval zemědělství, řemesla, hornictví, lesnictví a obchod. Po Annině smrti se oženil s 13letou Agnes Hedwigovou, ale zemřel jen 6 týdnů po svatbě. Mladá královna se stejně jako August stala pravidelnou návštěvnicí Teplic.

Anna Dánska, princezna Dánská, Švédská a Norská a saská kurfiřtka, téměř každoročně přijížděla do Teplic se svým manželem, saským kurfiřtem. V Drážďanech jí říkali „matka Anna“. Zabývala se medicínou, vynalezla oční kapky, protijed, žaludeční náplast. Otevřela lékárnu a dvě laboratoře v Drážďanech. Dopisovala si s předními lékaři a vědci. Byla osobní lékařkou svého manžela, saského kurfiřta.

Maximilián II., Císař svaté říše římské, navštívil Teplice během své korunovační cesty. Vlastníkem lázní byl tehdy Volf z Vřesovic, hejtman Pražského hradu, nejvyšší písař a prezident královské komory. Protože měl v Praze hodně práce, starala se o lázeňské hosty v Teplicích jeho manželka Voršila.

Marie Španělská, císařovna Svaté říše římské, manželka císaře Maxmiliána II., přijela do Teplic s manželem v roce 1562. Marie věnovala velkou pozornost výchově svého syna Rudolfa II., pozdějšího císaře Svaté říše římské.

Bedřich Vilém I. Brandenburský, zvaný Velký kurfiřt, přijel do Teplic bezprostředně po válce v roce 1654. V této době už kníže Clary pilně pracoval na rozvoji infrastruktury lázeňského města. Stavěly se nové silnice, hotely a restaurace. Pro královské návštěvy se organizovala divadelní a hudební představení.

Kurfiřt Mořic saský navštívil lázně Teplice poprvé v roce 1550. Saská návštěva byla se vším nadmíru spokojena a od toho roku rodina saských králů jezdila do Teplic pravidelně.

Kateřina Mecklenburská, saská vévodkyně, napsala v roce 1550 majitelce teplického panství dopis, který obsahoval její záměr přijet na několik týdnů do lázní. Dopis také obsahoval mnoho proseb a přání. Všechny její požadavky byly uspokojeny, o čemž svědčí děkovný dopis, který dorazil do Teplic po návratu Kateřiny do Drážďan. Od té doby příslušníci saského dvora do Teplic přijížděli téměř každoročně. Ještě téhož roku dorazil do Teplic její syn, saský kurfiřt Mořic.

Paracelsus, zakladatel moderního lékařství, zařadil Teplice mazi deset nejlepších lázní světa.

Česká královna Johana z Rožmitálu, manželka Jiřího z Poděbrad, získala Teplice do majetku v roce 1458. Pomohla opravit město po husitských válkách a udělila Teplicím samostatnost.

česká královna Judita Duryňská

Česká královna Judita, jedna z nejvzdělanějších dam 12. století, založila v Teplicích první lázeňskou tradici ve střední Evropě.