Provádíme antigenní a PCR testy

Galerie hostů

Charles Olivieri Munroe diriguje přední orchestry na nejprestižnějších scénách světa. Po 16 let vedl teplickou filharmonii, zahajoval zdejší Lázeňské plesy a byl prvním hostem našeho Beethovenova pokoje.

Houslový virtuos Václav Hudeček zná důvěrně všechna světová pódia. S chotí Evou Hudečkovou znají důvěrně i léčivou sílu teplických pramenů.

Kosmonaut Michail Kornienko měl před sebou obtížný úkol - strávit téměř rok na oběžné dráze, aby mohl studovat chování organismu při dlouhodobých kosmických letech. Lázně Teplice si vybral jako ideální místo pro zpevnění své kondice a zdravotní průpravu před pobytem ve vesmínu.

Velitel kosmické lodi Sojuz Roman Romaněnko se po několika měsících bez gravitace rehabilitoval v teplických lázních.

Kosmonaut Jurij Romaněnko pracoval na vesmírné stanici s prvním československým kosmonautem Vladimírem Remkem. V roce 2013 podstoupil v Teplicích čtyřtýdenní léčebný pobyt se svou rodinou a synem Romanem, který zde byl na rehabilitaci po náročném kosmickém letu.

Josef Masopust, držitel ceny Zlatý míč za nejlepšího fotbalistu Evropy, několikrát svěřil svou kondici do péče teplických lázní.

První prezident České republiky Václav Havel

Ruský skladatel Dmitrij Šostakovič zapůsobil svým lázeňským pobytem v roce 1960 na teplickou hudební scénu tak, že se dočkal festivalu klasické hudby Šostakovičovy Teplice.

Rakouský císař Karel I. s chotí Zitou slavnostně otevřeli v roce 1911 nový teplický lázeňský dům Lázně císařovny Alžběty. Dnes se tato budova jmenuje Kamenné lázně.

Německý skladatel Richard Strauss navštívil lázně Teplice v roce 1903.

Dorothea de Ficquelmont, známá především jako majitelka petrohradského salonu a autorka „světského deníku“, v jehož záznamech je také podrobný popis souboje a smrti A.S. Puškina. Posledních 20 let svého života strávila v Teplicích a ve Vídni. Mimochodem, na teplickém zámku najdete její portrét Dolly od ruského malíře Brjullova.

Teplický kníže Edmund Clary-Aldringen byl vzdělaný a politicky liberální nositel Řádu zlatého rouna. Smrt milované choti "Elisalex" jej zasáhla a přiměla trávit hodně času v přírodě. Stal se jedním z průkopníků turistiky v nedalekém Česko-saském Švýcarsku, jehož velká část mu patřila. Vybudoval cestu k Pravčické bráně i vyhlášené Sokolí hnízdo.

Paní na teplickém zámku "Elisalex" Ficquelmontová, byla ženou teplického knížete Edmunda a jediným dítětem rakouského kancléře Karla L. Ficquelmonta. Manžel Edmund pro ni nechal vystavět v teplické Zámecké zahradě romantický ostrůvek, který je tam dodnes.

Rakouská císařovna známá jako Sisi navštívila Teplice v rámci své svatební cesty po sňatku s Františkem Josefem I. Na její počest byly dnešní Kamenné lázně otevřeny jako Lázně císařovny Alžběty.

Rakouský císař František Josef I. navštívil Teplice mnohokrát.

Pruský král Bedřich Vilém IV. se v letech 1849 a 1850 setkal s rakouským císařem Františkem Josefem I. a saským králem Františkem Augustem v teplických lázních. V doprovodu manželek (vyjma v té době svobodného rakouského císaře) strávili příjemný pobyt.

Německého císaře Viléma I. přijel do Teplic navštívit rakouský císař František Josef I. s korunním princem Rudolfem i saský královský pár. Vilém I. se v Teplicích léčil roku 1878 ze zranění po atentátu.

Ruský spisovatel Ivan Turgeněv si v Teplicích léčil svou dnu. V dopise bratrovi doporučuje: "...do Vichy nejezdi, české vody jsou lepší."

Ve společenském koloritu poloviny 19. století nechyběl v Teplicích ani bankéř a poradce francouzských králů James de Rothschild. V Teplicích nechal postavit pro svou ženu honosnou vilu jako omluvu za své milostné avantýry.

Richard Wagner do Teplic jezdíval od mládí. Poprvé zřejmě už jako kojenec. Proslýchá se, že ho matka přivezla ukázat jistému teplickému divadelníkovi, otci malého Wagnera. Mimochodem Ferenc Lizst byl jeho tchán.

V roce 1853 se klavírista Ferenc Liszt zapisuje do knihy hostů v teplických lázních, aby se ucházel o přízeň evropské šlechty, která sem v sezóně jezdívala. Už v té době bylo zřejmé, že žák českého pianisty Rejchy má jeden z největších talentů v dějinách.

Hans Christian Andersen, jeden z neznámějších světových pohádkářů, se při pobytu v Teplicích nechal zaujmout uměním kresby. Zdejší krajina ho inspirovala ke zpodobnění hradu Doubravka.

Piano, na které Fryderyk Chopin hrál, je dodnes k vidění na teplickém zámku. Teplický kníže Clary-Aldringen pozval Chopina už jako absolcenta a uznal jeho talent ještě před tím, než se proslavil po celém světě.

Princezna Zinaida Volkonská si Teplice oblíbila. Jako spisovatelka a jedna z nejvýznamnějších dam kulturního života své doby, která organizovala literární salony, se pohybovala v nejvyšších kruzích. Měla velký vliv na ruského cara Alexandra I.

Ruský car Mikuláš I. také zavítal do Teplic. Stejně jako jeho předchůdce a bratr Alexander I. a stejně jako jeho tchán pruský král Bedřich Vilém III.

Karel X, francouzský král, poslední ze skutečných vládnoucích Bourbonů, přijel do Teplic po své abdikaci. Karel X. byl velkorysým filantropem a mecenášem umění. Je zajímavé, že po jeho smrti byl u ruského císařského dvora vyhlášen smutek.

Přírodovědec Alexander von Humboldt navštívil Teplice několikrát a výhled z nedaleké Milešovky označil za třetí nejkrásnější výhled světa.

Hrabě Metternich sjednal protinapoleonskou spojeneckou smlouvu, kterou všechny strany podepsaly 9. září 1813 v Teplicích.

Pruský král Bedřich Vilém III. jezdil od roku 1813 do Teplic každý rok. Jeho koupelna byla v dnešním Lázeňském domě Beethoven udržována ještě dlouho po králově smrti.

Rakouský císař František I. v roce 1813 plánoval se svými spojenci obranu proti Napoleonovi. Setkali se v Teplicích a z lázní se stal vojenský lazaret. Ještě na bojišti raněné vojáky zachraňoval teplický lázeňský lékař Stolz. Péče o tisíce vojáků mu podlomila zdraví a ještě téhož roku zemřel.

Ruský car Alexandr I. z Teplic řídil svůj postup proti Napoleonskému vojsku přímo z teplické Doubravské hory. S dalšími spojenci pak podepsal na Zámeckém náměstí novou dohodu proti Napoleonovi, díky které byla válka zanedlouho ukončena.

Ruská velkokněžna a wüttemberská královna Kateřina Pavlovna přijela do Teplic ne proto, že zde pobýval její bratr ruský car Alexander I., nýbrž kvůli léčbě svých obtíží. Byla blízkou přítelkyní rakouské císařovny Marie Ludoviky, právě té, která rok předtím byla součástí legendárního setkání Beethovena s Goethem v teplické zámecké zahradě.

Ludwig van Beethoven strávil v Teplicích řadu týdnů. Jeho zdaleka nejdelší pobyt v Čechách. Napsal zde řadu děl a legendární dopisy Nesmrtelné milence.

Německý básník Johann Wolfgang Goethe si při pobytu v teplických lázních pomýšlel na uměleckou spolupráci s Beethoven. Známá roztržka v teplickém parku však způsobila, že slova Ódy na radost psal Schiller. Během svého pobytu v lázních se prý oddal termální koupeli 58krát.

Johann Gottfried Seume, spisovatel, básník a cestovatel, pěšky prošel polovinu Evropy. V roce 1805 podnikl další podobnou cestu přes Moskvu a Petrohrad do Finska a Švédska. Poslední roky svého života strávil v Teplicích, kde byl pohřben. Mimochodem, Beethoven si ho velmi vážil a často navštěvoval jeho hrob v teplické Lipové ulici.

Vévodkyně Kateřina Vilemína Zaháňská poprvé navštívila Teplice se svým otcem Petrem Bironem. Byla to mimořádně vzdělaná, nadaná a aktivní žena. Neúspěšně usilovala o manželství s dalším častým návštěvníkem Teplic - knížetem Metternichem. Osobně se znala i s Alexandrem I. České veřejnosti je kněžna známá jako literární postava z díla Boženy Němcové Babička.

Josef Dobrovský, který předznamenal české národní obrození, byl v Teplicích v roce 1812 takřka sousedem Ludwiga van Beethovena. V Lázeňské uličce najdete pamětní desky k Dobrovského pobytu v domě Pelikán a k Beethovenově pobytu v domě Zlaté slunce.

Gustav IV., švédský král, se léčil v Teplicích v roce 1804. Mimochodem, Kateřina II. Se ho pokusila provdat za svou vnučku, princeznu Alexandru Pavlovnu. Nakonec se jeho manželkou stala princezna Frederica Bádenská, sestra Louisy Marie Augusty Bádenské, později Elizavety Alekseevny, manželky Alexandra I.

Rakouský císař Josef II. a jeho bratr a nástupce Leopold byli stejně jako řada dalších Habsburků častými hosty teplických lázní.

Princezna Juliana Sasko-Kobursko-Saalfeldská, teta britské královny Viktorie a žena ruského velkoknížete Konstantina. V roce 1799 odjela na léčení do Teplic a už se zpět do Ruska nikdy nevrátila. V lázních se v té době léčili např. vévoda wüttemberský, princ nassavsko-weilburský a americký velvyslanec u pruského dvora John Quincy Adams.

Marie Ludovika Španělská, císařovna Svaté říše římské trávila pobyt v Teplicích společně s představiteli urozených rodů z Meklenburska, Saska-Výmarska, Sasko-Koburska či Saska-Těšínska a dalších. Ve stejnou dobu dorazil i císařův bratr. Pro teplického knížete to byla dobrá příležitost pořídit noční osvětlení nejen pro zámek, ale i pro lázeňské a měšťanské domy.

Roku 1796 zavítal do Teplic i s dcerami kuronský, zamgalský a zaháňský vévoda Petr Biron a poté sem jezdil pravidelně po několik let. V roce 1797 uspořádal ve městě oběd pro celé císařské mužstvo, které se zde tou dobou léčilo. Celkem šlo o 288 mužů. O této události psala řada novin.

Polský král, litevský velkovévoda a saský kurfiřt August III. Polský přicestoval v roce 1737 do teplických lázní, kam tak často jezdíval i jeho otec August II. Silný. August III. nešetřil na doprovodu a vzal s sebou i dvorní kapelu.

Ruský inženýr a geolog holandského původu Georg Wilhelm de Gennin prosil v dopise ministerského předsedu Menšikova, aby mohl jet do Teplic kvůli závažnému onemocnění. Bezprostředně po návratu založil první ruské lázně.

Návštěvu ruského cara Petra I. Velikého dostal na rozkaz císaře na starost teplický kníže. Zhostil se toho úkolu se ctí. Ke koupelím nechal přistavět kamna na vytápění a na stolku nechyběla vodka. Na zámku se podivovali, že car hodoval zcela bez příboru. Petr I. Veliký byl nadšen a bezprostředně po návštěvě Teplic nechal hledat minerální prameny i v Rusku, aby si totéž mohl zbudovat i doma.

Saský kurfiřt a polský král August II. Silný, který měřil dva metry a přelomil podkovu holýma rukama, byl velkým požitkářem a zakladatelem porcelánové výroby v Míšni. Zasadil se o přeměnu Drážďan v jedno z nejkrásnějších měst Evropy. Do Teplic přijížděl s doprovodem čítajícím 1700 hostů a přes 500 povozů.

Christoph

Německý filozof G. W. Leibnitz pobýval v teplických lázních několikrát na přelomu 17. a 18. století. Byl to právě on, kdo doporučil Teplice Petru I. Velikému.

Italský spisovatel, diplomat a slavný svůdník Giacomo Casanova pěstoval přátelské vztahy s teplickým knížetem. Z nedalekého Duchcova často a rád přijížděl do živoucích Teplic, kam i Casanovova přítomnost přivedla přední italské umělce.

Jan Jiří II, saský kurfiřt, velký milovník umění a hudby, stavitel opery a prvního stálého divadla v Německu. Byl spojencem a udržoval blízké vztahy s Ludvíkem XIV. Do Teplic přijížděl téměř každoročně se svou ženou. V Teplicích byl vždy maximálně spokojen, o čemž svědčí četné dary, které věnoval knížeti Clarymu, jako například zlatý prsten s devíti diamanty.

Magdalena Sibyla, žena saského kurfiřta Jana Jiřího II do lázní jezdila dlouhá léta bez přerušení od 50. let 17. století až do své smrti v roce 1687. Její doprovod byl vždy početný, například v r. 1659 čítal 165 osob a 118 koní. V Teplicích vždy pobývala minimálně čtyři týdny, a když za ní přijel manžel, saský kurfiřt, za hudebního doprovodu jej vítalo teplické měšťanstvo ve zbroji.

Bedřich Vilém I. Brandenburský, zvaný Velký kurfiřt, přijel do Teplic bezprostředně po válce v roce 1654. V této době už kníže Clary pilně pracoval na rozvoji infrastruktury lázeňského města. Stavěly se nové silnice, hotely a restaurace. Pro královské návštěvy se organizovala divadelní a hudební představení.

Kurfiřt Mořic saský navštívil lázně Teplice poprvé v roce 1550. Saská návštěva byla se vším nadmíru spokojena a od toho roku rodina saských králů jezdila do Teplic pravidelně.

Paracelsus, zakladatel moderního lékařství, zařadil Teplice mazi deset nejlepších lázní světa.

Česká královna Johana z Rožmitálu, manželka Jiřího z Poděbrad, získala Teplice do majetku v roce 1458. Pomohla opravit město po husitských válkách a udělila Teplicím samostatnost.

česká královna Judita Duryňská

Česká královna Judita, jedna z nejvzdělanějších dam 12. století, založila v Teplicích první lázeňskou tradici ve střední Evropě.