Historie

16. století: Přijíždějí saští králové. Štamgasti po několik generací.

 data-srcset

Začíná Rudolfinská doba, o Karlových Varech ještě nebylo mnoho co říci a Teplice už měly cestu do nejvyšších vrstev společnosti prošlapanou. Těšily se z přízně saských kurfiřtů, kteří Teplice pravidelně navštěvovali po několik generací. Proto tepličtí investovali. Stavěli první kamenné lázeňské domy, dostavěli zámek a založili zahradu a spolu s přechodem z dřevostaveb k moderním kamenným stavbám chtěli také místo vývěru pramene kultivovat a pořídili moderní bronzové chrliče. Modernizace lázeňských zařízení přispěla k dalšímu zvýšení návštěvnosti. V roce 1550 dorazil Mořic Saský, kurfiřt Svaté říše římské, s matkou a celým doprovodem na několik týdnů.

Kurfiřt Mořic saský navštívil lázně Teplice poprvé v roce 1550. Saská návštěva byla se vším nadmíru spokojena a od toho roku rodina saských králů jezdila do Teplic pravidelně.

Rok 1583: Pořízeny chrliče pro příštích 300 let.

 data-srcset

V 16. století se věhlas lázní Teplice dostal až do nejvyšších kruhů. Rozmach dává příležitosti a tepličtí modernizují naplno. A tak mimo jiné nechali v Drážďanech zhotovit moderní bronzové chrliče. Přirozený vývěr tak dostal vyspělou a kulturní podobu. Čtyři lví hlavy pořízené v roce 1583 vydávaly pramen dlouhých 300 let až do 2. světové války, teprve poté byla vybudována kašna s prasátkem připomínající legendu z Hájkovy kroniky.

Ze čtyř chrličů se dochovaly dva. Jeden je stále na původním místě v Lázeňském domě Beethoven ve vývěrové šachtě, druhý je k vidění v muzeu v teplickém zámku. Při pohledu na ně vyvstává otázka: kočka… ? pes… ? kočkopes… ? Zadání znělo jasně, chceme lví hlavu. Jenže v 16.století nebylo uprostřed Evropy možné jít do ZOO, a tak drážďanští mistři dělali, co uměli. Esteticky však měli velice šťastnou ruku. A tak vznikla lvice pro Teplice.

Symbol teplické lvice žije jak v dochovaných originálech, tak v podobě novodobých Upomínkou na koncept čtyř chrličů je kašna na střeše THERMALIA, kde přesně jako v 16. století vodu vydávají teplické lvice do čtyř světových stran.

Rok 1539: Otec lékařství Paracelsus zařadil Teplice mezi 10 nejvýznamnějších lázní světa

 data-srcset

Paracelsus, švýcarský lékař a astrolog, učinil za svůj život několik důležitých objevů a je považován za zakladatele novodobého lékařství.

Rok 1154: Začíná se cíleně léčit. Díky české královně Juditě.

 data-srcset

Historický moment významný pro celé české lázeňství. Je to vůbec poprvé, kdy se v českých zemích začalo s léčbou pomocí přírodního zdroje. Lázně Teplice v Čechách tak mají zdaleka nejdelší tradici nejen v Česku, ale i v celém regionu střední Evropy.

Dosud se totiž prameny využívaly jen nahodile. Česká královna Judita však u teplých vod založila klášter, který začal organizovaně využívat termální prameny k péči o nemocné. A to více než dvě století před většinou středovevropských lázní.

První a jediná socha královny Judity stojí v teplických lázních.
Pouze v Teplicích můžete pohledět do tváře Judity Durynské, zakladatelky českého lázeňství a Juditina, předchůdce Karlova, mostu. Juditino dosud jediné zpodobnění ve veřejném prostoru je dílem litoměřického sochaře Libora Piskláka a ve svých rysech odráží i analýzu královniných ostatků, které byly takřka 900 let pohřbené v teplické románské bazilice.

Judita je známá především ve spojení s předchůdcem Karlova mostu, který nesl její jméno a který patřil k nejstarším kamenným mostům v Evropě. Nebyl to však její jediný historický počin. Stála totiž také u zrodu lázeňství, a to v celém středoevropském kontextu. Už v roce 1154 v Teplicích založila klášter u teplých vod, kde uplatnila první cílené využití léčivých pramenů. Památka na zakladatelku nejstarší lázeňské tradice ve střední Evropě stojí u vstupu do Císařských lázní v Teplicích.

Až v roce 2003 potvrdil výzkum profesora Emanuela Vlčka, že lebka nalezená v pozůstatcích teplického kláštera nade vší pochybnost patří druhé české královně Juditě. Matka Přemysla Otakara I. byla velmi vzdělaná a často zastupovala krále i ve státnických záležitostech. Osudem se jí staly Teplice, kde po králově smrti strávila ještě několik dekád a dožila se na svou dobu neuvěřitelných 80 let. Juditina lebka je nyní uložena v depozitáři Národního muzea v Praze.

Rok 762: Kronika nechává uzdravit prasátko

 data-srcset

Do roku 762 našeho letopočtu zasazuje objevení teplických pramenů Václav Hájek z Libočan. Hájkova kronika dává život dodnes oblíbené legendě o uzdraveném prasátku, které přivedlo místního pasáčka k vyvěrající teplé vodě.

…tu jednomu ze stáda kopýtko v puklině zmizelo a zvíře lapené vydalo hlasitý ryk. Když pak pasáček sele vyprostil, v teplém prameni v páře svou ruku omyl… dělaje to častěji bolest kloubu zmizela…
…později ta voda z hloubi země zachycena byla a navěky věků Pravřídlem zvána…
 Teplice, léta Páně 762

Rok 0: Mince a šperky jako vděčnost starých Římanů a Keltů

Z počátku našeho letopočtu pocházejí první důkazy o využívání teplické termální vody. V šachtě teplického pramene Pravřídlo byly nalezeny římské a keltské šperky i mince, které se dle zvyku vhazovaly do vody jako dík léčivé síle pramenů.

Před 18 000 lety: Tady leží počátek léčivé síly teplických pramenů

 data-srcset

Příběh začíná v době mamutů. Déšť z hor proniká do vulkanického masivu, kde tisíce let vstřebává teplotu od zemského jádra, bohatý obsah minerálů i příměs radia. Vzniká pramen s léčivou silou, jejíž charakter a složení nemá ve světe srovnání.